Napsali o nás
30.5.2011
ČT 1
Město Litovel má šanci na řešení problému s kontaminovanou spodní vodou
Moderátor
Město Litovel má šanci na řešení problému s kontaminovanou spodní vodou. Na její vyčištění může získat miliony z Evropské unie. Vodu v místních částech Nasobůrky a Haňovice zamořily těkavé látky, které prosakují z bývalé skládky. Lidé proto nesmí vodu ze studní používat.
Bývalá skládka za klidnou litovelskou částí Nasobůrky. Tuny hlíny tady ukrývají ohnisko nebezpečí.
Spodní vodu zamořily těkavé látky. Podobné těm, které se běžně používají třeba jako rozpouštědla ve strojírenských provozech. Přitom ještě loni zdejší obyvatelé vodu ze studní běžně používali.
Zdeněk Potužák /nez./, starosta Litovle:
O tom, kdo znečištění kdysi zavinil a jak to skutečně pod zemí vypadá, se zatím jen spekuluje. Specializovaná firma Dekonta, která už začala na skládce s průzkumnými vrty, ještě s prací není u konce. Co ale rozbory s určitostí potvrdily, je fakt, že látka škodí lidskému zdraví.
Vladimíra Kubišová, vedoucí oddělení vodního hospodářství, Krajský úřad Olomouc:
Tato látka je nebezpečná lidskému zdraví, je toxická a karcinogenní.
Autor
Odborníci z firmy Dekonta odhadují, že za 10 až 15 let by kontaminovaná voda mohla zasáhnout ochranné pásmo vodního zdroje. Tzn. ohrozit pitnou vodu nejen pro Litovel, ale částečně i pro Olomouc. Problémy s někdejší skládkou už rozpočet města připravily o 2 miliony korun. Na likvidaci nebezpečí ale budou potřeba stovky milionů korun.
Zdeněk Potužák /nez./, starosta Litovle:
Ta nejjednodušší varianta, že by se ta skládka, ta horní část pouze přemístila vedle a to kontaminované ložisko dole vytěžilo, tak se odhaduje tak na 100 až 150 milionů korun.
Autor
Litovelští teď narychlo zpracovávají podklady pro žádost o dotaci. O stovky milionů na likvidaci nebezpečí totiž chtějí požádat EU. Radka Štědrá, ČT, Litovelsko.
24.5.2011
Prostějovský deník
Olšany: zamořená půda plodinám neškodí
Olšany u Prostějova - Salát, kedlubny, rajčata, třešně, o kus dál řepka a obilí. To vše roste na zamořené půdě v širokém okolí Olšan u Prostějova. Ohrožují chemikálie ve spodních vodách i ovoce a zeleninu, které jíme? ptají se usedlíci. Pokud mají ve studnách vinylchlorid, který je součástí objeveného mraku jedů, může jim pití vody způsobit zdravotní problémy. Rizikem je rakovina jater, bujení v plicích, mozku, lymfatickéma krevním systému.
"Zemědělské plodiny, které se v okolí Olšan pěstují, ohroženy nejsou. Chlorované ethyleny se obecně vzato v rostlinných ani zvířecích tělech neshromažďují," ujišťuje Vojtěch Musil ze společnosti Dekonta.
Právě tato firma provádí od loňska mezi Bystročicemi, Olšany a Dubany rozsáhlý průzkum. "Momentálně běží druhá etapa projektu, kdy ověřujeme účinnost zvolených sanačních technologií. Snažíme se také určit hranice kontaminačního mraku, a to na východ od spojnice Hablova a Duban na Hané. V tomto prostoru budou průzkumné vrty a odběr vzorků podzemních vod ještě pokračovat," vysvětlil Vojtěch Musil. Čím bude nejlepší zbytky po průmyslových odmašťovadlech, které před více než dvaceti lety unikaly v obrovském množství z tanků někdejší Sigmy Lutín, zlikvidovat, specialisté dosud nezveřejnili. "Vyhodnocení je teprve před námi. Zatím lze říci jen to, že metody založené na aplikaci fyzikálně-chemických činidel a na bázi organických substrátů vykazují uspokojivou účinnost," konstatoval Musil. Experti by s ověřením nejúčinnějších technologií měli být hotoví v březnu 2012. Co bude se zamořenými spodními vodami pak?
"Odstraníme velké množství chlorovaných ethylenů, ovšem znečištění v podzemních vodách zůstane i po ukončení projektu. Jaký bude další vývoj a zda bude třeba přistoupit k nějakému sanačnímu zásahu, nevíme," reagoval Vojtěch Musil z firmy Dekonta.
Nynější průzkum území a hledání účinných technologií přijde na téměř pětadvacet milionů korun. Přibližně jedenadvacet milionů zaplatí Evropská unie, stát přidá více než milion a zbytek uhradí obec.
16.5.2011
PRIMA TV
Ze skládky prosakují jedy
Moderátor
Obyvatelé Nasobůrek a Haňovic na Litovelsku ohrožuje kontaminovaná voda. Tu znečistily jedy, které celá léta unikají z˙bývalé skládky. Znečištění se zatím týká jen vody užitkové. Pokud se ale skládka co nejrychleji neodtěží, může zamoření prosáknout i do dalších vodních zdrojů.
Redaktor:
Obyvatelé Nasobůrek sice mají i kromě městského vodovodu vlastní studny. Ty ale nemohou používat.
Obyvatelka Litovle-Nasobůrek:
Může se˙použít jen jako záložní zdroj, kdyby se muselo něco hasit, ale jinak ji prostě není možné použít.
Redaktor:
A to všechno kvůli této bývalé skládce. Pod ní jsou karcinogenní těkavé látky, které se používají například jako rozpouštědla. Přestože podle odborníků pitná voda v˙ohrožení není, může se to rychle změnit. Pokud se skládka co nejrychleji nezlikviduje, prosáknou těkavé látky dál a klidně i do 30km vzdálené Olomouce.
Pavel Kurfürst, vedoucí odboru životního prostředí MÚ Litovel:
Hrozí vlastně kontaminace, nebo zásah kontaminačního mraku do druhého stupně ochranního pásma.
Redaktor:
Kde je ale viník, který za zamoření půdy může?
Petr Šrůtek, místostarosta Litovle:
Firmy, které tady byly, a pravděpodobně se to tam naváželo, tak ty už dneska vůbec neexistují.
Redaktor:
Kontaminovaná zemina stejně jako 200 tisíc tun půdy nad ní se teď musí co nejrychleji odtěžit, a nebo zafixovat.
Pavel Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje (KDU-ČSL):
V˙řádu týdnů musí padnout odborné rozhodnutí o tom, jak s˙to bude řešit. Následně potom řešení dalších záležitostí ať už čištění té spodní vody a podobně.
Petr Šrůtek, místostarosta Litovle:
Střízlivý odhad je 150 až 200 milionů korun.
Redaktor:
Zatím se ale neví, kdo celou akci zaplatí. Město Litovel tak vysokou částku ve svém rozpočtu nemá a spoléhá na pomoc státu nebo na evropské dotace.
16.5.2011
Mladá fronta Dnes
Karcinogeny se pod zemí šíří, dotéct mohou až k Olomouci
Pro většinu lidí z Litovle-Nasobůrek zatím neznamenají zamořené studny zásadní problém, pitnou vodu berou z obecního vodovodu. "Vodu ze studny používáme jen výjimečně. Třeba když je velké sucho, tak s ní zaléváme kytky. Na zeleninu používáme dešťovku, ale kytkám karcinogenní voda nevadí," popsala jedna z obyvatelek Nasobůrek Věra Ošťádalová.
Že se problém dotkl zatím jen části obce, potvrdil litovelský místostarosta Petr Šrůtek: "Lidé ví, že se voda z těch studní nedá pít a nedoporučuje se ani na koupání nebo sprchování." Pokud se ale dva a více dnů po vyčerpání nechá odstát, dá se s ní zalévat. "Jde o těkavou, při větší koncentraci karcinogenní látku, která z vody po jejím vyčerpání na povrch vyprchá," vysvětlil Šrůtek. V podzemí se bohužel látky drží dál.
Kde vzít desítky až stovky milionů na likvidaci zdroje karcinogenů, které znečišťují spodní vodu? Litovel urychleně hledá řešení. Pokud se totiž nepodaří starou ekologickou zátěž odstranit, může mít problém s pitnou vodou i Olomouc.
Desetitisícová Litovel ale desítky až stovky milionů korun, které budou na některou ze zvažovaných variant likvidace karcinogenů ze spodní vody potřeba, nemá. Ze svého už investovala dva miliony do průzkumu a odborné studie. Teď se chce ucházet o evropské peníze. Žádost však musí podat co nejrychleji, o dotaci, která by šla na daný účel využít, je potřeba požádat do konce června.
Dnes proto Litovelští jedou na jednání na olomoucké hejtmanství. "Pokud se jedná o starou ekologickou zátěž a problémy by se mohly časem dotknout pitné vody, je samozřejmé, že se budeme snažit vyjít Litovli co možná nejvíc vstříc," uvedl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
Specializovaná firma Dekonta pokračuje i v průzkumných vrtech. Zjišťuje, na jak velkém prostoru je kontaminovaný materiál uložený. "Musí se najít ložisko, které je nejspíš až pod nějakou fólií. A na ní leží skladkovaný komunální odpad. Jeho vrstva se bude muset pravděpodobně nejprve odebrat, a poté zlikvidovat případně kontaminovaná půda a zdroj znečištění," nastínil Šrůtek s tím, že v současné chvíli je variant postupu několik. Odhady finanční náročnosti jejich provedení se pohybují od 50 do 250 milionů korun. Spekuluje se i o tom, kdo znečištění způsobil. V úvahu připadá možnost, že se tam vyvezl na počátku 80. let materiál po požáru litovelského podniku Tesla.
V areálu také kdysi stávala Stanice technické kontroly. "Ale to jsou zatím spekulace. Hlavně musíme najít nejvhodnější řešení. Látky dál postupují a odhadem do deseti let by mohly zasáhnout i druhé ochranné zdroje vodního pásma, odkud jde voda nejen pro Litovel, ale částečně i do Olomouce," zdůraznil Šrůtek. Zástupci firmy se sejdou i s nasobůrskými obyvateli. Nejvíc znečištěných studní je v části Nasobůrek směrem k Haňovicím. Právě mezi těmito obcemi totiž bývalá skládka leží. Zkontrolovat vodu ve studních si proto před časem nechali i Haňovičtí. "Při kontrole studní jsme našli závadnou vodu jen v jedné, ale zdroj jejího znečištění byl jiný, nesouvisel se skládkou. Spodní proudy vody jdou totiž údajně směrem k Nasobůrkám a Litovli," uvedl starosta Haňovic Arnošt Vogel. Právě místní zemědělské družstvo loni náhodou na celý problém přišlo.UNasobůrek u dálnice má studnu a vodu z ní používalo i pro napájení zvířat. "Dělají si proto častější podrobnější rozbory, které problém odhalily," dodal Šrůtek. Družstvo si raději na jiném místě nechalo vyhloubit novou vrtanou studnu.
19.4.2011
Idnes
Řidiče kamionu zradila navigace, na úzké silnici porážel ploty
Ještě dnes odklízí specializovaná firma Dekonta v Olešné na Písecku naftu, která tu v pondělí ráno vytekla z havarovaného kamionu. Jeho šofér tu předvedl pořádně krkolomné manévry. Jel podle navigace a dostal se na úzkou silnici, kde porážel ploty a vyvracel kameny. Nakonec mu jeden z balvanů prorazil téměř plnou nádrž.
"Ten kamion řídil mladý kluk. Jel prý do Kauflandu v Písku, kam vezl zboží. Kousek odtud zajel na˙odstavné parkoviště u benzinky, protože měl povinnou přestávku. Když z parkoviště vyjížděl, navedla ho navigace˙sem k nám do Olešné. Přestože viděl, že jede po čím dál užší silnici, pokračoval v cestě pořád dál," popsal˙jízdu kamionu starosta obce Jan Šupitar.
Kolos pak na úzké silnici bral sebou vše, co mu přišlo do cesty. "Porazil několik plotů a vyvracel kameny. Poničil i most přes potok. Nakonec mu jeden z ostrých balvanů prorazil nádrž, z níž vyteklo asi 800 litrů nafty," podotkl Šupitar.
Nafta natekla do půdy nedaleko potoka a tak na˙místě po nehodě zasahovali hasiči a během úterka pokračuje s čištěním odborná firma. Ta odstraňuje zeminu nasáklou stovkami litrů nafty.
Dvaadvacetiletý řidič kamionu dostal od policie pokutu 2 000 korun. Hrozí mu ale i pokuta od˙inspekce životního prostředí, protože˙způsobil ekologickou havárii.
Přesné škody, které mladík způsobil, zatím nelze podle starosty vyčíslit. Škody na poničených plotech představují tisícikorunové položky, nejdražší ale bude odstranění nafty, která z kamionu vytekla.
19.4.2011
ČT 24
Kamion způsobil velké škody
Moderátor
Do obce Olešná na Písecku včera zabloudil kamion a způsobil tam velké škody, včetně ekologické havárie. Při průjezdu pro úzké silnici zničil ploty i most a při tom si poškodil nádrž, ze které přímo uprostřed obce vytekla nafta. Škody do noci odstraňovala dekontaminační jednotka. Další podrobnosti teď přidá Kristina Vrkočová. Hezké dopoledne. Kristino, jak velkou škodu kamion způsobil?
Kristina Vrkočová, redaktorka ČT, Olešná:
Dobré dopoledne. Tak ve chvíli, kdy projížděl obcí, podle Inspekce životního prostředí měl téměř plnou nádrž, což představuje zhruba 800 litrů nafty. Část se podařilo hasičům z˙té poškozené nádrže odčerpat. Nicméně předpokládají, že zhruba 500 litrů uniklo. A to jak na ty komunikace, kterými projížděl, tak především na místě, kde zastavil, kde ta jeho pouť skončila. Tam museli včera, tam musela firma Dekonta odstraňovat zeminu a odvážet. Hrozilo poměrně velké zamoření vody, protože to bylo bezprostředně u potoka. Tomu se ale podle inspektorů snad podařilo zabránit rychlým ponořením těch norných stěn. O tom, že to byl vcelku velký zásah do životního prostředí tady v˙obci, svědčí, že se ty škody odstraňují ještě dnes. Tomu řidiči hrozí pokuta jak od dopravní policie, tak od Inspekce životního prostředí. Ještě ale neukončili vyšetřování, takže konkrétní výši škody zatím neznám.
6.4.2011
ČT 24
Úžice: topné oleje prosakují do půdy
Šíření lehkých topných olejů z areálu společnosti Eurochemie v Úžicích do místního potoka se prozatím podařilo zastavit. Stále ale prosakují do půdy. Před třemi týdny jich z kotelny firmy uniklo 10 kubíků. Na problém upozornila Česká televize.
Autor
Po 3 týdnech odborníci hovoří jasně: jde o rozsáhlou havárii s vysokým stupněm nebezpečí. Další znečišťování potoka se ale naštěstí podařilo zastavit. Olejové skvrny, které zachytí norné stěny, musí pracovníci Dekonty každý den odčerpávat.
Roman Tuček, pracovník Dekonta:
Podařilo se přerušit dotaci zemního tělesa kontaminantem tím, že jsme vykopali tady ten drenážní sanační dren a stahovat fázi ropného produktu do sanačního zařízení.
Autor
Jenže kdyby se práce zastavily, protože Dekontě dosud nikdo nezaplatil, životní prostředí je ohroženo znovu. Potokem se totiž olejové skvrny dostávaly do řeky Černávky, z ní do lužního lesa a Labe.
Blanka Nedbalová, vodoprávní úřad, Kralupy nad Vltavou:
Může dojít i k tomu, že ohrozí živočichy a na vodu vázané ekosystémy.
Autor
Lehké topné oleje protekly do zeminy a dál rozbitou podlahou této kotelny. Jednatelka Eurochemie vinu za havárii necítí, podle ní došlo k nehodě při úklidu a zprůchodňování ventilů.
Moderátor
Sanace havárie, kterou provádí firma Dekonta stála do teď 4 milióny Kč. A jak jste slyšeli, nikdo ji zatím nezaplatil. Společnost Eurochemie je v exekuci a tak se o úhradu přelo město Kralupy nad Vltavou a Středočeský kraj. Dnes ale došlo k˙zásadnímu posunu. A tak míříme za naší zpravodajkou Ivanu Šmelovou, která je u středočeského Krajského úřadu. Dobrý podvečer Ivano. Kraj dnes změnil názor. Proč? Kdo zakročil?
Autor
Hezký podvečer. Tak kraj se nejdřív bránil tím, že peníze z havarijního fondu dává pouze tehdy, pokud je pachatel havárie neznámý. A v˙tomto případě to podle něj byla evidentně firma Eurochemie, takže placení je na městu Kralupy nad Vltavou. To ovšem nesouhlasilo s˙tím, že taková investice by znamenala pro jejich rozpočet obrovský zásah na úkor investic do samotného města. Takže zasáhlo Ministerstvo životního prostředí s tím, že policie ještě na žádného konkrétního viníka neukázala; a proto dnes kraj obrátil.
Libor Lesák /ODS/, místostarosta, Kralupy nad Vltavou:
Jsme dostali doporučení, aby havárie byla zaplacena podle vodního zákona, jako kdyby byl pachatel neznámý.
Markéta Vítková, mluvčí, Středočeský Kraj -
V pondělí, kdy bude zasedat výbor pro životní prostředí, bude mu dán návrh pro to, aby zpracoval zprávu a návrh pro Radu Středočeského kraje tak, abychom jim poskytli částku 4 milióny Kč.
5.4.2011
Mladá fronta Dnes
Firma znečistila okolí, na zaplacení milionů nemá
ÚŽICE, KRALUPY NAD VLTAVOU Do bývalého vepřína v Úžicích na Mělnicku dnes přijede odborník na výzkum podzemních vod, aby prozkoumal rozsah zasažení půdy lehkými topným oleji (LTO), které před necelým měsícem unikly zřejmě z tamního areálu firmy Eurochemie. Pracovníci této zkrachovalé společnosti podle všeho 6. března způsobili ekologickou havárii, jejíž likvidace už stála milion a půl korun. A není jasné, kdo dluh vyrovná a zároveň zaplatí další práce. Firma Eurochemie, zabývající se mícháním barev, má obstavený majetek exekutorem.
Havárii, na kterou první upozornila Česká televize, budou muset zaplatit buď Kralupy nad Vltavou, nebo Středočeský kraj. Ani jednomu se do toho nechce.
"Jsem pořádně naštvaný. Firma dluží, kam se podívá. My na rozdíl od kraje havarijní fond nemáme," řekl MF DNES kralupský místostarosta Libor Lesák.
Kraj ovšem namítá, že na něm by břemeno leželo, pokud by byl pachatel havárie neznámý. "Ropná havárie, kterou řešíte v Úžicích, však mezi takové nespadá," vzkázal Lesákovi Pavel Visinger z krajského odboru životního prostředí.
Policie hledá viníka, Dekonta dlužníka
Jenže firma Eurochemie popírá, že by okolí a Homolský potok, potažmo i Labe znečistila pouze ona. "Uklízeli jsme kotelnu a při povolení ventilu došlo k úniku. Šlo o nehodu," řekla jednatelka společnosti Jana Sussmilchová České televizi. Viníka zamořené půdy a potoka proto hledá policie. A tím argumentuje i kralupský místostarosta Lesák.
Do přetlačované o úhradu dluhu firmě Dekonta, která provedla bezprostřední sanační práce na hladině Homolského potoka, přidává podporu od ministerstva životního prostředí.
4.4.2011
Televize NOVA
Řeku Labe ohrožuje ekologická havárie (živý vstup)
Moderátor
Řeku Labe ohrožuje ekologická havárie. Do potoka, který do řeky ústí, totiž vytekly tisíce litrů lehkého topného oleje. Stalo se to v jednom zemědělském areálu nedaleko Kralup na Vltavou. Tam je teď kolega Tomáš Hauptvogel. Tomáši, kdo je viníkem? A podařilo se už únik zastavit?
Tomáš Hauptvogel (živě):
Dobrý večer. K té havárii došlo na nedalekém statku, který vidíte tady za mnou, když se zaměstnanci snažili rozebrat starou kotelnu, kterou chtěli prodat do sběrny. Z toho... nebo při tom ale uniklo 6 tisíc litrů lehkého topného oleje do tohoto potůčku. A jak sami můžete vidět, tak ta voda je poměrně dost kontaminovaná. Já jsem tam před malou chviličkou přímo u té norné stěny byl nabrat vodu do kelímku a vy sami můžete vidět, v jakém stavu ta voda je. Škoda, že nemůžete cítit, že opravdu velmi silně zapáchá. Naštěstí pracovníci kontaminační firmy... dekontaminační firmy už postavili tři norné stěny na tomto potůčku, čímž velmi úspěšně brání dalšímu šíření toho oleje směrem k Labi. Pracovníci té firmy teď doufají, že za svou práci a za svou snahu dostanou zaplaceno. Podle zákona totiž by celou tu likvidaci této ekologické havárie mělo platit město Kralupy. Odhad celé té likvidace je zhruba 4 až 5 milionů korun. Jenže město Kralupy by potom mělo tuto částku vymáhat po subjektu, který tuto nehodu způsobil, což vymáhat 4 až 5 milionů po firmě, která je v konkurzu a čelí exekuci, je téměř nemožné. Kralupští se proto obrátili na Středočeský kraj s prosbou o pomoc. Jenže Středočeský kraj tuto pomoc odmítl s tím, že žádný zákon mu nepřikazuje, aby v tomto případě pomohl. Hrozí tedy, že tady budou učiněny pouze ty nejdůležitější sanační práce a olej bude do přírody v malém množství unikat další desítky let.
Blanka Nedbalová, Vodoprávní úřad Kralupy nad Vltavou:
Pokud by tam ty norné stěny nebyly, šíření toho lehkého topného oleje, který je odhadem starý 20 let, by došlo ke znečištění možná až maloplošného chráněného území, který je v návrhu u slepého ramene Labe.
Markéta Vítková, tiskové oddělení středočeského kraje:
Oni se můžou na náš úřad obrátit například s nějakou metodickou pomocí a tak dál, nicméně co se týče finanční pomoci, tak ta rozhodně z naší strany není možná.
Jan Kobera, vedoucí odboru životního prostředí, Kralupy nad Vltavou:
Se domnívám, že je chyba v zákoně, protože jestliže by... protože tudíž není zřízenej žádnej fond na likvidaci této ekologické újmy.
4.4.2011
Hospodářské noviny
Tisíce litrů LTO tečou do potoka. A není nikdo, kdo by je zastavil
Po hladině Homolského potoka ve středočeských Úžicích se šíří mastná červená skvrna. Celé okolí páchne naftou, olejnatý film se usazuje na rostlinách a kamenech při břehu, potok je prakticky mrtvý.
Do provizorního záchytného plátna přitékají už měsíc každým dnem stovky litrů lehkého topného oleje (LTO) z areálu zkrachovalé firmy na míchání barev Eurochemie. A není nikdo, kdo by tomu zabránil.
Firma je totiž v exekuci a nemá peníze na sanaci. Zákon s takovou situací, kdy viník ekologické havárie nemá na zaplacení nápravy, vůbec nepočítá. A nestanovuje ani, kdo má škodu v takovém případě odstranit.
Kvůli právnímu vakuu tak jednotlivé úřady přehazují zodpovědnost jeden na druhého, nikomu se do placení vyčištění zeminy nechce. A olej mezitím v tichosti dál prosakuje do potoka a proudí přímo do Labe.
Olej vydrží v zemi desítky let
"Nařídili jsme sanační firmě Dekonta, že musí okamžitě zasáhnout. Ta dala nornou stěnu s absorpčním rukávem, který ale zadržuje jen to nejhorší na hladině. Část ropné látky se dostává dál do potoka, který ústí do Labe. Je to provizorium," říká Blanka Nedbalová z vodoprávního úřadu Kralup nad Vltavou a ukazuje na lesklý duhový pruh chemikálie na hladině, který prosakuje i plátěnou stěnou a vine se dolů po proudu.
"Lehký topný olej se jen tak nerozloží. Než se ze země a z vody dostane, může to trvat desítky let," odhaduje Robin Náse, šéf sekce ochrany vod pražské inspekce životního prostředí.
Načervenalý olej do Homolského potoka proudí už od soboty 5. března. V pátek totiž začala jednatelka zkrachovalé Eurochemie Jana Süssmilchová rozebírat části průmyslového areálu. "Byly tam trubky, stroje a velké železné předměty. Chtěla to prodat," říká Náse. Sama Süssmilchová se k věci nevyjádřila, měla vypojený telefon a neodpovídala ani na SMS. "Jenže jak to rozebírala, uvolnila trubky z velkokapacitních nádrží na LTO a olej začal tryskat ven. Zaplavil strojovnu a prosákl do země," říká Nedbalová. "Problém je, že to ani nenahlásila," kroutí hlavou Nedbalová.
Do zeminy pod areálem nikoho uniklo šest tisíc litrů oleje. Velká část prosákla do potoka. Teprve pak si místní všimli, že jim místo bystřiny teče kolem zahrádek topný olej a zavolali na číslo 112. "Přijeli hasiči a ponořili norné stěny. Pak dala sanační firma do potoka sací plátno a udržuje ho," říká Nedbalová. Firma ale odmítá udělat to nejdůležitější, tedy vybagrovat zamořenou zeminu a odstranit zdroj znečištění. Ví totiž, že jí to nikdo nezaplatí. "Už jsme do těch provizorních opatření dali milion a půl. Ale to jen kvůli nařízení vodoprávního úřadu," říká Jakub Kanta, vedoucí divize havarijní služby firmy Dekonta. Kolik by stálo celé vyčištění, nedokáže nikdo odhadnout. Není totiž jasné, kolik oleje ještě v zemi je.
Díra v zákoně
Zákon, který řeší ekologické havárie, zná jen dvě situace: buď se neví, kdo havárii způsobil, a v tom případě úklid platí kraj ze svých speciálních fondů. Nebo je viník zřejmý a pak musí zaplatit likvidaci škod on. Jenže Eurochemie je v exekuci, její majetek zřejmě půjde do dražby. Na výtěžek se může čekat měsíce i roky. "Paní Süssmilchová jako soukromá osoba na zaplacení nemá. Dluží, kam se podívá," říká Nedbalová. A tak úřady mezi sebou už měsíc hrají dopisový ping-pong a navzájem si nařizují, kdo má škodu zaplatit. "Tady je známý pachatel. Takže to má hradit město, které má právo na pachateli peníze vymáhat," říká mluvčí Středočeského kraje Jan Vtípil. "My to nemůžeme hradit. Eurochemie nám to nezaplatí a my na to fondy v rozpočtu města nemáme," říká Nedbalová z úřadu v Kralupech. "Je to díra v zákoně. Může se to stát kdykoliv znova," přiznávají jak město, tak kraj.
22.3.2011
Mělnický deník
Z bývalého vepřína v Červené Lhotě unikl olej do potoka
"U Netřeby jsme položili další tři norné stěny, abychom zabránili postupu lehkého topného oleje," doplnil Hadrbolec.
Následky po havárii teď odstraňuje firma Dekonta, která odčerpává olej z vodní plochy. Únikem oleje se zabývá také odbor životního prostředí z Kralup nad Vltavou. Podle Blanky Nedbalové z odboru sice z kotelny uniklo deset kubíků oleje, do Černávky se však dostala jen malá část.
"Většinu oleje zadržely zbytky ledu v drobném vodním toku, který je nad Černávkou," potvrdila Nedbalová a dodala, že v současné době probíhají zabezpečovací práce ve spolupráci s povodím Labe a firmou Dekonta.
Případ šetří i mělnická kriminální policie. Deníku to potvrdila mluvčí Jana Žáčková.
Nehodu totiž zřejmě zavinil neodborný zásah do systému kotelny.
17.3.2011
Idnes
Z cisterny u Brandýsa unikla nebezpečná kyselina, znečistila půdu
Cisterna˙obsahovala asi 19,5 tuny kyseliny. Příčinou jejího proděravění byl prorezlý plášť.
K poškozené cisterně dorazili hasiči z Benátek nad Jizerou a Mladé i Staré Boleslavi. Okamžitě uzavřeli okolí i všechny přístupové cesty.
"Hasiči dlouho nemohli˙ucpat díru, kterou kyselina unikala do půdy. Otvor má sice průměr jen asi jeden centimetr, ale je přímo u dna cisterny, které je špatně přístupné," řekla iDNES.cz mluvčí středočeských hasičů Lenka Kostková.
Z vytékající kapaliny zároveň unikaly do vzduchu jedovaté výpary, které hasiči zkrápěli vodou. Někteří z nich pracovali v protichemických oblecích.
O pomoc byla požádána také firma Dekonta, která u podobných případů zasahuje a která zajišťuje likvidaci kontaminované půdy.
Přepravní firma, které poškozený návěs patří,˙na místo přivolala další cisternu kvůli přečerpání kyseliny. "Ta dorazila krátce po poledni. Podle majitele firmy by měla přijet pro jistotu ještě jedna, jako záloha," uvedla Kostková.
Hasiči v průběhu zásahu cisternu ochlazovali a˙zkrápěli vodou unikající žlutý mrak.˙Kropili i celé okolí havárie a neutralizovali ho jedlou sodou.
Podle mluvčí není ohrožen nikdo z obyvatel v okolních obcích. "V bezprostředním okolí se nenachází žádná zástavba. Pokud by tu poblíž nějací lidé žili, museli bychom je evakuovat," vysvětlila mluvčí hasičů.
Podle dosavadních informací uniklo látky přibližně 1500 litrů. Na místo dorazili i pracovníci mladoboleslavského odboru životního prostředí.
19.3.2011
Boleslavský deník
Přes 1500 litrů kyseliny se valilo do přírody!
Mladá Boleslav - V Otradovicích na Mladoboleslavsku uniklo z odstavené cisterny 1500 litrů nebezpečné kyseliny dusičné, jež kontaminovala půdu.
Specializovaná firma zasaženou oblast vybagrovala a převezla ji nákladními auty k ekologické likvidaci.
"Ve stojícím návěsu bylo celkem 19,5 tuny kyseliny, kterou hasiči přečerpali do dvou cisteren. Bezpečnost lidí nebyla ohrožena," řekla mluvčí středočeských hasičů Lenka Kostková.
Událost se stala asi 300 metrů od sjezdu ze silnice R10. Místo uzavřela policie, nikoho ale nebylo nutné evakuovat, protože se havárie stala mimoobytnou zónu.
"Policisté na místě řídili dopravu, jelikož tam jezdí nákladní auta, která vozí vybagrovanou půdu k ekologické likvidaci," řekla mluvčí policejního oddělení Praha - venkov Štěpánka Zatloukalová. Závada na cisterně podle ní nekomplikovala provoz na hlavním tahu do Mladé Boleslavi. Kostková informovala, že se hasiči v protichemických oblecích snažili ucpat díru v cisterně o průměru zhruba centimetr, kterou kyselina do půdy unikala.
Podařilo se jim to ale jen částečně, protože díra byla obtížně přístupná. Kyselinu z poškozené nádrže zároveň odčerpávali do dvou jiných cisteren a okolí havárie neutralizovali jedlou sodou.
"Na místě poté zasahovala specializovaná firma Dekonta," dodala Kostková. Havárie se obešla beze škod
31.1.2011
Mladá fronta Dnes
Ekologická havárie může ohrozit vodu pro celý kraj
NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Odborníci se obávají, že pokud se nebezpečné látky v prameništi rozšíří, znehodnotí vodu a tu bude třeba s vynaložením velkých finančních prostředků čistit. V horším případě bude zasažené jímací území na určitou dobu dokonce vyřazeno z provozu. Pak by bylo nutné najít jiný zdroj vody pro Královéhradecko. Zda to opravdu hrozí, může se ukázat letos, kdy radnice vybere firmu, která bude nebezpečí zkoumat a testovat.
Státní fond životního prostředí poskytl městu dotaci na likvidaci této ekologické zátěže, jejíž celkové náklady spočítali odborníci na 40 milionů korun. "Nyní jsme ve fázi chystání výběru dodavatele prací a dalšího, který bude takzvaný do průzkum odborně kontrolovat," řekl pracovník vodního hospodářství na odboru životního prostředí města Pavel Štras.
Dodatečný průzkum má zároveň na řadě míst testovat možnosti likvidace zamoření spodních vod. "Bude mít mnohem větší rozsah než minulé výzkumy. A je také možné, že se během průzkumu část znečištění odstraní. Jak velká nakonec sanace bude, dnes nikdo nedokáže odhadnout. Každopádně výsledky těchto prací mají ukázat, zda a jaké území bude třeba sanovat," řekl Štras.
Odborníci zjistili, že rychlost proudění podzemních vod od Nového Města nad Metují do Lité je různá, někde však přesahuje i pět set metrů za rok. Znečištění podzemních vod zatím není nijak masivní, ale kvůli rychlosti proudění se může během let až desetiletí rozšířit do značné části oblasti Lité.
A co vlastně podzemními vodami putuje? Z hodinářského podniku kdysi unikly látky na odmašťování kovových součástek, tetrachlorethylen a trichlorethylen. V současné době se pod zemí vyskytují i další, které vznikly rozpadem těch prvotních, včetně rakovinotvorného vinylchloridu.
Analýza firmy Dekonta z roku 2006 ukázala, že látky znečistily horninové prostředí, nejvíc přímo pod nádržemi na chlorované uhlovodíky a pod budovami, kde je znečištěn i půdní vzduch.
Sanační zásah u bývalého Eltonu
Chemikálie se rozšířily ve svrchním zásobníku podzemních vod, který napájí soukromé studny, avšak zatím hluboko pod normou pro pitnou vodu. Rozsah znečištění je už nejméně několik čtverečních kilometrů. Největší je ve spodním zásobníku podzemní vody a právě tam by se měla sanace provést. Pavel Štras míní, že ohrožení významného vodního zdroje Litá nutně vyžaduje sanační zásah v oblasti bývalého Eltonu, aby se znečištění už dál šířit nemohlo.
Radnice už před několika lety nechala otestovat různé způsoby likvidace, například směsí syrovátky a melasy, která podporuje přirozený rozklad škodlivin. "Doba rozkladu se však ukázala delší než doba požadovaná podmínkami stanovenými pro získání dotace," řekl Štras. Riziková analýza z roku 2006 ukázala, že obyvatelům v okolí bývalého podniku, kteří mají vlastní studny, ani zaměstnancům firem zatím žádné riziko nehrozí. Ohroženi by ale mohli být pracovníci stavebních firem, kteří by v místě největšího znečištění prováděli výkopové práce.
Ekologická zátěž také snižuje zájem firem o výstavbu provozů v průmyslové zóně, kde bývalý hodinářský podnik Elton stojí.
Radnice před časem vyzvala pamětníky havárie v bývalém Eltonu, aby se přihlásili, třeba anonymně. Není totiž známo, co bylo její přesnou příčinou, kdy k ní došlo a kolik chlorovaných uhlovodíků uniklo. Svědci, kteří se přihlásili, tvrdí, že nešlo o velké úniky nebezpečných látek, že perchlor zřejmě vnikal do půdy soustavně při běžném provozu.
Perchlor mohl unikat do spodních vod řadu let patrně již od začátku výroby v novém závodě firmy Elton ve druhé polovině 70. let a až do roku 1988. Svědek rovněž odhadl, že pod zemí nyní může k prameništím u Lité putovat až deset kubíků tetrachlorethylenu. "To je však jen jeho odhad," řekl Pavel Štras.
28.1.2011
E15
Stát podpoří jaderné fyziky i nanovlákna
Stát letos podpoří dvaapůlkrát více průmyslových inovací než v loňském roce. Zatímco v roce 2010 podpora klesla meziročně z jedné miliardy na 350 milionů korun, letos se dočká grantů necelá dvoustovka projektů, na něž ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyčlenilo 800 milionů korun. Podle slov ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka musí mít ale každá inovace reálnou naději uplatnit se na trhu.
Z veřejných zdrojů se například podpoří výzkum nanotechnologií, obráběcích center či ekologické energetiky. Například liberecká společnost Elmarco získala výzkumný grant již třetí rok po sobě a spolu se 75 miliony korun z evropských fondů vystavěla moderní laboratoře. "Pokračuje v nich vývoj nové generace technologie Nanospider," uvedl finanční ředitel společnosti Ondřej Veselý. Zařízení Nanospider je jedinou technologií na světě, která dokáže vyrábět nanovlákna v průmyslových objemech.
Čtyři projekty prosadila společnost Dekonta, jež se zaměřuje na biologické čištění kontaminovaných zemin. Desítky grantů pak získají strojírenské podniky, které mají velký exportní potenciál. Mezi ně patří například Kovosvit Mas, Žďas nebo První brněnská strojírenská Velká Bíteš.
Část peněz připluje výzkumným ústavům a univerzitám. Uspěl například Ústav jaderného výzkumu v Řeži s projektem bezpečnosti nové generace jaderných elektráren i několik inovačních nápadů techniků z pražské- ho ČVUT.
Státní odpory se dočkají i největší společnosti jako ČEZ nebo ArcelorMittal Ostrava. Hutnický gigant chce zlepšit vlastnosti transformátorových ocelí a dalších ušlechtilých materiálů. "Produkce vysoce kvalitních ocelí stoupá i navzdory ekonomickým krizím," objasnil již dříve deníku E15 motivaci generální ředitel ostravských oceláren Augustine Kochuparampil.
Inovační granty vypisuje ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci rezortního programu TIP každoročně od roku 2009.
Zelená zakázka století láká první zájemce
MF Dnes, 18. 9. 2008
Praha - Před šestnácti lety začínali tři hlavní majitelé společnosti Dekonta s podnikáním doslova na poli. Nyní se utkají o zakázku století za více než sto miliard korun.
Tomáš Havlík, Pavel a Petr Mothejlovi vlastní dohromady dvě třetiny firmy, která čistí chemikáliemi znečištěnou půdu a vody nebo zasahuje při požáru, když hrozí rozšíření nebezpečných látek. Teď se snaží soustředit většinu sil na jedno, na boj o obří státní zakázku na odstranění zbylých ekologických škod. K tomu se stát zavázal majitelům podniků při prodeji.
'Je to naše priorita,' potvrzuje Havlík s tím, že jen příprava na tuto zakázku je přijde na statisíce až milion korun. Ale vyplatí se.
Dekonta i další firmy, které si na lukrativní zakázku brousí zuby, netrpělivě vyčkávají, až budou vyhlášeny její podmínky. To měla vláda udělat už do 9. září, ale zatím se tak nestalo.
'V současnosti probíhají jednání s ministerstvem životního prostředí tak, aby bylo možno předložit návrh na vypsání výběrového řízení vládě do konce října,' říká za ministerstvo financí Tomáš Uvíra.
Konečná cena? Neznámá
Zájemci tak zatím vědí jen základní nástřel, že jde o 300 až 350 míst, která bude nutné vyčistit. Celková hodnota garancí je 115 miliard korun.
Konečná cena by měla být podstatně nižší, ujišťuje neustále stát i firmy. Jak moc, ukáže až výsledek soutěže. Od počátku však panují pochyby nad tím, zda právě tento způsob vyčistit vše šmahem, je pro státní kasu nejlevnější. Zakázka je totiž tak obří, že na ni zřejmě nedosáhnou jednotlivé firmy, ale pouze jejich sdružení. Čím méně účastníků soutěže, tím menší šance pro stát, že ušetří více.
To ostatně potvrzují i firmy. 'Zkoumali jsme podmínky u bank, kdybychom do toho chtěli jít sami. Ale jsme na to malí, jak my, tak české banky,' říká Havlík za Dekontu, jejíž roční tržby jsou zhruba půl miliardy korun. Proto už se dohodli, že do soutěže půjde v konsorciu se zatím utajovanou velkou stavební firmou a finančním partnerem. O paktech uvažují i větší hráči, jako Skanska, Metrostav, Geosan či Marius Pedersen.
'Možné jsou obě varianty a podmínky ministerstva financí ukážou, kterou variantu nakonec upřednostníme,' uvedl už dříve obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen Pavel Borůvka na to, jestli půjdou do soutěže sami, či v konsorciu.
Podle odhadů se tak dá dohromady maximálně šest až sedm sdružení. Analytik Jan Pavel pro Transparency International přitom na základě dosud vyhlášených zakázek spočítal, že každý dodatečný zájemce přináší pokles ceny o osm procent.
Firmy vede ke družení jak vysoká finanční náročnost zakázky, tak fakt, že ať jsou jakkoliv velké, stejně na ni stačit nebudou. O drobky se pak podělí i menší hráči.
Stát bude vítězi soutěže platit až po vyčištění daného území a ve splátkách jednou ročně, a to jen do určitého stropu. Firma tak bude stát úvěrovat, na což si samozřejmě bude muset sama půjčit. 'Stojí to peníze, ale aspoň je dán konkrétní termín, do kdy se mají škody odstranit,' říká generální ředitel Dekonty Karel Petrželka. Daným termínem je rok 2016. Rychlejší vyčištění je i hlavním argumentem ministerstva financí, proč se rozhodlo namísto vícero soutěží vypsat jednu soutěž.
Neexistuje přitom žádný aktuální reálný odhad, kolik může vyčištění stát. Podobný audit dělala Česká inspekce životního prostředí naposledy před čtyřmi lety a to jí vyšly náklady 60 miliard korun. 'Dnes to ale může být kvůli rostoucím poplatkům i osmdesát miliard,' uvádí Havlík pro příklad, že je číslo zastaralé.
Jasný je tak jen údaj, ke kterému došla Transparence International. Po prověření několika desítek zakázek jejím expertům vyšlo, že v průměru byla konečná cena o čtvrtinu nižší než odhadované garance. Samotné firmy však takovými údaji šetří a tvrdí, že to nejde tak jednoduše říci.
Kdo je Dekonta
Před 16 lety firmu založili tři kolegové, Tomáš Havlík, Petr Mothejl a Pavel Mothejl. Ti dnes vlastní každý po 22 procentech, zbývající podíl mají další čtyři osoby. Společnost se od počátku zabývá čištěním kontaminovaných zemin. Postupně své aktivity rozšířila na Slovensko, do Ruska, Polska, Rumunska či Turecka. Ve Vietnamu zkoumá následky použití obřích dávek herbicidů americkou armádou. Loni prodali divizi firmy, která se věnovala svážení odpadu a jeho likvidaci.
Dvaačtyřicetiletý Tomáš Havlík patří k jednomu ze tří zakladatelů firmy sídlící v Dřetovicích ve středních Čechách. Společnost založili v roce 1992. 'Tenkrát jsme šest hodin trávili v montérkách a šest na jednání,' říká Havlík s tím, že dnes mají 120 zaměstnanců.
Největší projekty, o které se hraje (v ceně kolem jedné miliardy korun)
Unipetrol, areál Chemopetrol a.s., sanace
PARAMO, a.s., hlavní závod - 1.etapa, sanace
Synthesia, a.s., sanace
ArcelorMittal Ostrava, a.s., sanace areálu, stavební práce
Vítkovice, a.s., aglomerace, sanace, stavební práce
Dekonta se účastní miliardového tendru
E15, 12. 9. 2008
Tendru na odstranění všech ekologických škod jednou velkou zakázkou se hodlá zúčastnit v rámci konsorcia společnost Dekonta. Možná zakázka, jejíž hodnota má činit 115 miliard korun, je podle společnosti 'jednoznačnou prioritou'. Záměr uskutečnit jeden z největších tendrů za dobu existence České republiky schválila vláda počátkem června.
Do obřího ekologického tendru jde i Dekonta
Hospodářské noviny, 12. 9. 2008Výběrového řízení na odstranění všech ekologických škod jednou velkou zakázkou se hodlá zúčastnit v rámci konsorcia zahraničních a domácích firem i společnost Dekonta. Konkrétní jména partnerů ovšem zatím odmítla uvést. Záměr uskutečnit jeden z největších tendrů za dobu existence Česka schválila vláda na počátku června. Ministerstvo financí tendr zatím připravuje. Hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992 a mají být zahrnuty do výběrového řízení, činí asi 115 miliard korun.
Dekonta se chce účastnit miliardového ekologického tendru
Ekolist.cz, 11. 9. 2008
PRAHA (ČTK) - Výběrového řízení na odstranění všech ekologických škod jednou velkou zakázkou se hodlá zúčastnit v rámci konsorcia zahraničních a domácích firem i společnost Dekonta. Ta o tom dnes informovala v tiskové zprávě, konkrétní jména partnerů ovšem zatím odmítla uvést. Záměr uskutečnit jeden z největších tendrů za dobu existence ČR schválila vláda na počátku června; ministerstvo financí výběrové řízení zatím připravuje. "Jedná se o projekt, který svým rozsahem nemá obdoby v celoevropském měřítku. Příprava na toto výběrové řízení je v současné době naší jednoznačnou prioritou," uvedl předseda představenstva společnosti Tomáš Havlík.
Hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992 a mají být zahrnuty do výběrového řízení, činí přibližně 115 miliard korun. Jejich odstranění v jedné zakázce má podle ministerstva přinést finanční úspory a zrychlení sanace ekologických škod. Podle kvalifikovaného odhadu ministerstva životního prostředí je podle současných postupů hodnota všech sanací starých ekologických závazků státu 40 miliard korun.
Tendr kritizuje například nevládní organizace Transparency International kvůli možnému riziku korupce a zbytečně velkým nákladům při takovém způsobu odstranění ekologických škod.
Stát vlastníkům zamořených území přitom přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.
ČR od zahájení privatizace evidovala závazky za 169,5 miliardy korun; dosud byly odstraněny ekologické škody za přibližně 45 miliard korun. Náklady na odstranění škod jsou hrazeny pouze z příjmů z privatizace a nemají dopad na státní rozpočet.
Společnost Dekonta byla založena v roce 1992 jako firma specializovaná na oblast biotechnologického čištění kontaminovaných zemin. V loňském roce odprodala svou divizi, která se věnovala svozu odpadu, skládkování a spalování, a nyní se soustředí ryze na problematiku sanace starých ekologických zátěží, výzkum v oblasti likvidace a využití odpadů, havarijní službu na průmyslové havárie, průzkumy a rizikové analýzy starých ekologických zátěží.